Obec Božanov
obec Božanov

Kostel sv. Máří Magdaleny

Historie kostela

Popis kulturní památky

Filiální kostel sv. Máří Magdaleny v Božanově u Broumova uzavírá řadu významných sakrálních staveb tzv. skupiny broumovských venkovských kostelů. Tato skupina představuje jedinečný soubor barokních památek spojených se jménem Kiliána Ignáce Dienzehofera. Kostel sv. Máří Magdaleny v Božanově je nejnáročnější stavbou broumovské skupiny. /NEČVU 1995/.

Kostel je památkově chráněn, ev. číslo soupisu nemovitých památek - 1 500,
kostel sv. Máří Magdaleny
Kostelní areál tvoří :
1 - kostel sv. Máří Magdaleny
2 - brána
3 - hřbitovní zeď
4 - kříž
5 - kříž se sochařskou výzdobou 

 

Kulturně historický přehled

Ve 13. stol. prováděl benediktinský klášter v Praze - Břevnově intenzivní kolonizaci Broumovska . Mezi prvními osídlenými místy byl i Božanov, založen r. 1256. Ant. Cechner v Soupisu památek /1930/ uvádí, že kostel sv. Máří Magdaleny byl založen v r. 1253 opatem Martinem I., když kolonizoval Broumovsko. Původně filiální byl od r. 1363 - 1624 farním. V letech 1604 - 1621 byl obsazen evangelíky. Po té byl opět navrácen katolickým bohoslužbám a nadále spravován opaty Břevnovsko - broumovskými, kteří byli nejen vykonavateli práva patronátního, ale - až do ukončení sporu o exempci, který prohráli v pol. 18. stol. - i nejvyšší duchovní vrchnosti. Kostel se stal filiálním a byl přifařen k martínkovické faře. Odchodem původního německého obyvatelstva po roce 1945 a v následných letech doosídlením a komunistickou ateisací byl negativně ovlivněn duchovní život i správa v obci. Dnes slouží kostel nadále církevním účelům, je však spravován z Broumova /Děkanský úřad/. Původní kostel byl dřevěný a stál cca 40 m východně od nynějšího.

Dnešní kostel pochází z několika stavebních etap.
Nejvýznamnější je úsek let 1735 - 1743, kdy se stavělo podle návrhu K.I. Dienzenhofera /?/. Otázka autorství K.I. Dienzenhofera je dodnes nevyjasněna. O stavbu se opět zasloužil opat Othmar Zinke. Postup stavby kostela můžeme sledovat podle kostelních účtů uložených v archivu /SOA Zámrsk, VS Broumov, kart.č. 615, 616/. S přípravou stavby se započalo už v roce 1708 nákupem vápna . V roce 1709 byly zahájeny stavební práce , stavělo se od počátku května do počátku listopadu /16 000 cihel, kámen na ostění oken a na dlaždice a oltářní mensu, zelená a červená barva/. Za tuto stavební sezónu se vydalo celkem 1.025 zl. 20 kr.
Druhá stavební etapa byla zahájena v r. 1733 /kámen na sokl, okna do schodiště - do šneku, dveře/ a představovala přípravu stavebního materiálu na příští sezónu. V příštím roce se většina položek v registrech týká opět kamene /na sokl, vazáky, sokly k pilířům, zárubně, zdící kámen, sch. stupně/, vápna a malá položka za zednické práce - 41 zl. 47 kr. Celkově vydání činilo zhruba 200 zl. V registrech za léta 1735 - 36 je zapsána pouze šňůra pro zedníky k měření, registra z let 1736 - 37 chybí, v letech 1737 - 38 je vydání za kamenickou práci /178 loket římsy a "nějaké" desky/. Vysoká položka je vyplacena za stavební dřevo /340 zl. 20 kr./ celkové vydání činilo v této sezóně něco málo přes 400 zl . r. Z let 1738 - 43 registry neuvádějí žádné stavební položky. V roce 1744 se platilo za 3 nové stupně 17 kr. Zachovaná registra jsou pravděpodobně neúplná a je možné, že pro stavbu existovala samostatná, která se nám nezachovala. existuje poznámka k roku 1735, že - po zboření starého kostela - v den sv. Bartoloměje položil /opat Otmar/ základní kámen pro kostel sv. Maří Magdaleny a sv. Bartoloměje a požehnal. Na místě budoucího oltáře pak uložil pergamen se jmény papeže, císaře, opata, řeholníků, kaplana a architekta /SOA Zámrsk, VS Broumov, kart.č. 594/. Jméno obce uvedeno není pochyb o tom, že jde o kostel v Božanově. Vzhledem k tomu, že základní kámen byl položen v r. 1735, lze předpokládat v tomto roce intenzivní stavební práce. Předpokládá se, že na dokončení kostela se pracovalo ještě v r. 1743, jak uvádí B. Menzel, za opata Benno II. Lobla /1738-51/. Podle poznámky v diáři broumovského převora /B. Menzel/ byl stavitel přítomen při dokončení stavby, což si podle Menzelova názoru vyžádal komplikovaný útvar klenby. Předpokládá se, tímto jmenovaným stavitelem byl K. I. Dienzenhofer, o tom nemůže být pochyby.

Rekapitulace stavebního vývoje:

1708 - 09 stavební práce, věž /malovala se makovice/, přestavoval se presbytář /kámen na oltářní menzu, dlaždice/, zbývající část kostela zůstala dřevěná.
1735 zbořena loď, zůstala stát věž, /co zůstala stát věž/. Na věži osazen reliéf Bičování z konce 15. stol. /B. Menzel /. Je osazení reliéfu sekunderní, nebo je reliéf osazen v části středověké věže? V tom případě by v r. 1709 šlo o přestavbu věže, nikoli o novostavbu od základů. Plány mohl vypracovat ještě P. I. Bayer s nímž se opat Otmar Zinke na počátku stavební sezóny 1709 rozešel. Plány mohly pocházet z předešlého roku. Zároveň je možné, že plány pocházejí od Kryštofa Dienzehofera .
1735 - 43 /?/ novostavba kostela dle návrhu K. I. Dienzehofera. Dle /"Božanov - kostel sv. Máří Magdaleny. Umělecko - historické hodnocení" SÚRPMO Praha Dr. M.Vilímková, Dr. M. Horyna/ 1978.

 

Uměleckohistorická charakteristika.

Situace:
Kostel sv. Maří Magdaleny v Božanově je situován v centru obce ulicovkovitého typu. Toto centrum, jakási urbanisticky nevyjádřená náves, je podmíněno pronikem dvou komunikací. Cesty podél Božanovského potoka, směřující od JZ k SV, s rozptýlenou zástavbou, a na ní zhruba kolmou přístupovou komunikací od Broumova a Martínkovic.
Kostelní stavba stojí na mírně vyvýšené poloze nad obcí, je obklopena hřbitovem. Svou situací a působením je základní architektonickou dominantou, podstatně zhodnocující charakter centrálního prostoru obce.
Situace stavby je již předbarokní, neboť na jejím přibližném místě stával středověký dřevěný kostel nejpozději od poloviny 14. stol. Situování kostela je i klíčem k podchycení povahy urbanistického vývoje Božanova. Přístupová trasa od Broumova je stará a spojovala Broumov s Radkówem /Hrádek v Kladsku/ v dnešní Polské republice. Předpokládá se, že původní vesnice se nacházela v místě dnešní "návsi" při kostele. Teprve později se Božanov rozvíjel směrem proti a po proudu Božanovského potoka. Tato změna však neovlivnila funkci urbanistického centra. V současnosti vlastně nástupní prostor obce sehrává tuto funkci nadále a kostel je jeho nejvýznamnější architektonickou dominantou, podstatně konstituující jeho kulturní atmosféru. Tato situace je pregnantě vyjádřena při pohledech od JV a V. Současný urbanismus Božanova lze velmi dobře sledovat z vyhlídky Koruna v Broumovských stěnách.
V pohledech z přístupové komunikace od Broumova a Martínkovic se ze vzdálenějších míst uplatňuje především věž kostela, jehož hmota je ponořena pod horizontem pohledu. Teprve z místa terénního zlomu se kostel uplatní při silnici jako cílová dominanta, uvádějící zároveň zástavbu vesnice. /M.Horyna/

Popis kostela sv. Maří Magdaleny:
Na kruhovém půdorysu, s elipsovitou vstupní částí a jí odpovídajícím presbytářem, v jehož ose je hranolovitá věž. Je situován k jihu. Hlavní /severní/ průčelí vyvrcholeno štítem se sochou Maří Magdaleny v nice, v konkávně vybraných nárožních vstupní části a presbytáře niky. Stěny členěny zdvojenými lizénovými rámci, okna obdélníková s půlkruhovými záklenky a rámováním, na jižní straně věže vsazen nevelký reliéf Bičování ze 16. stol.
Ústřední prostor s obíhajícím kaplovým ochozem, v diagonálách patrovým, zaklenut kopulí s osmi výsečemi, s nevelkou freskou uprostřed /přelamována/. Stěny jsou členěny pilastry a římsami, boční stěny ochozových kaplí nikami. Presbytář a vstupní část zaklenuty klášterní klenbou se čtyřmi výsečemi. Sakristie v podvěží zaklenuta plackou se štukovým rámem.

Zařízení interiéru:
Hlavní oltář novobarokní, boční oltář P. Marie z 1. pol. 18. stol. s pozdějšími barokními sochami sv. Markéty a Kateřiny a novodobým obrazem. Protější oltář Ukřižování v podobě rozměrného rokokového rámce s původním průměrným obrazem. Rokoková kazatelna, v nikách kaplí sochy sv. Barbory, Apolonie, Madony s dítětem, Jana Nepomuckého, P.Marie z 18. stol. V Presbytáři obraz sv. Petra a Pavla z pol. 18. stol. Kamenná křtitelnice z 18. stol.
Nad hlavním vchodem do kostela kamenná deska se znakem broumovského a břevnovského kláštera. 
Brána na hřbitov zachovaná v pozdně gotickém stavu z konce 15. stol. /Dnes nevhodně zakryta Al - plechem /KOB//.
Situování vstupní brány na hřbitov v jeho jižní obvodové zdi dovoluje předpoklad, že vstupní portál staršího kostela se nacházel v jižní boční stěně lodi. Přestavba podniknutá v letech 1733-43 K. I. Diezenhoferem tedy zřejmě obrátila orientaci kostela. Důvodem tohoto řešení byly nepochybně především urbanistické zřetele, tedy snaha výrazně uplatnit hlavní průčelí kostela oproti přístupové trase do obce. I zde je tedy stará, středověká situace stavby vrcholně barokní přestavbou výrazně transformována v duchu dobových urbanistických požadavků, zhodnocena a v urbanistické souhře celého okolí nápadně aktivizována. Konstatované skutečnosti jasně prokazují, že rovněž stavba božanovského kostela je klíčovým faktorem urbanismu obce, vysoce působivým a konstituujícím jeho architektonickou i komunikační logiku. V tomto svém působení je v urbanistickém komplexu obce zcela nezástupnou dominantou. /M.Horyna/

Uměleckohistorické zhodnocení:

- Kostel sv. Maří Magdaleny v Božanově je významnou architektonickou a urbanistickou dominantou jádra původní obce. Vytýčit a dodržet poměrně široké pohledové ochranné pásmo památky.
- Vysoká hodnota uměleckohistorická a památková. Ve srovnání s ostatními stavbami na Broumovsku vyznačuje božanovský kostel především "kompletnost" konstrukce. Interiér je zaklenut komplikovanou bezlomnou bání, jejíž povaha a konstrukční obtížnost plně odpovídá předpokladu, že na uzavření této klenby přijel dohlédnout sám architekt /tj. K. I. Dienzenhofer/.
- Stavbu lze zcela oprávněně zařadit do katalogu nejvýznamnějších radikálně barokních Dienzehoferových realizací, když je dispozičně i konstrukčně vlastně rovnocennou variantou řešení kostela sv. Klimenta v Odolené Vodě, který je hodnocen jako jedna z nejpozoruhodnějších radikálně barokních staveb geniálního tvůrce. "Bylo by jistě svrchovaně žádoucí a z hlediska kulturně politického jedině správné, aby nově rozpoznanému významu této architektury v kontextu českého barokního umění odpovídalo jak památkové hodnocení stavby, tak podstatné zlepšení jejího stavebního stavu. Musíme totiž upozornit, že uměleckohistorická kvalita tohoto objektu je taková, že je třeba doporučit jeho zařazení do nejvyšší památkové kategorie." /M.Horyna, 1978/

Současné využití kostela je zcela církevní, slouží k bohoslužbám; je přístupný veřejnosti, věřícím i turistům a zájemcům o barokní architekturu.

V zájmu zachování objektu je nutno urychlit provádění oprav. Na tyto opravy však nejsou finanční prostředky .

 

Územně plánovací dokumentace.

Obec Božanov má zpracovanou územně technickou dokumentaci na úrovni studie /Drupos Pardubice/, schválenou v roce 1996. V současné době se zpracovává ÚP /A projekt Pardubice/ s termínem dokončení v 1/4 2001 .
Obec má také zpracován Program obnovy vesnice /Ing. Říčař, Broumov/, schválený v roce 1998 .
Kostel sv. Maří Magdaleny je v této dokumentaci respektován jako urbanistická dominanta obce i krajiny .

Rozpočet

rozpočet

Fotogalerie

Náhodný výběr z galerie

Aktuální počasí

dnes, úterý 19. 3. 2024
oblačno 5 °C -1 °C
středa 20. 3. oblačno 7/0 °C
čtvrtek 21. 3. oblačno 9/1 °C
pátek 22. 3. oblačno 11/3 °C

O obci Božanov

Pravěké osídlení lokality dokládá nález kamenné sekerky v blízké vesnici. Z konce 13. století v listinném falzu byl uveden latinský název flumen Bosanow pro Božanovský potok. Předpokládá se, že roce 1253 vysadil lokátor Berthold emfyteutickým právem ves tzv. lánového typu, která v pramenech ze 14. a 15. století nesla označení Berthelsdorf podle svého zakladatele. V průběhu 17. století je uváděn název Banzdorf a počínaje 18. stoletím Barzdorf, současný Božanov. Ves je doložena „in originali“ až listinou z 15. března 1256, mocí které udělil opat Martin jmenovanému Bertoldovi právo osídlit zdejší lokalitu „sivam Policensem circa Bosanow et circa Stenawam“. V první polovině 19. století patřila obec mezi početně největší poddanské vesnice broumovského panství.